PPP jsou obvykle charakterizována následujícími prvky:

• Relativně dlouhodobým trváním vztahu týkajícího se spolupráce mezi veřejnoprávním a soukromým partnerem na různých aspektech plánovaného projektu.

• Metodou financování projektu zcela, nebo částečně soukromým sektorem s využitím veřejných finančních prostředků.

• Významnou úlohou podnikatelského subjektu, který se účastní různých fází projektu (návrh, vyhotovení, provedení, financování). Veřejnoprávní partner se soustřeďuje zejména na stanovení cílů, jichž má být dosaženo z hlediska veřejného zájmu, kvality poskytovaných služeb a cenové politiky, a přebírá odpovědnost za kontrolu naplňování těchto cílů.

• Rozdělením rizik mezi veřejnoprávního partnera a soukromého partnera, na něhož jsou převedena rizika obvykle nesená veřejným sektorem. Konkrétní rozdělení rizik se určuje případ od případu podle schopnosti zúčastněných stran toto riziko vyhodnotit, udržet pod kontrolou a vyrovnat se s ním.

Z hlediska věcného zaměření PPP orgány veřejné správy členských států EU často využívají smluvní ujednání o PPP pro realizaci infrastrukturních projektů, zejména v odvětví dopravy, zdravotnictví, školství a národní bezpečnosti a rovněž v oblastech inovací, výzkumu a vývoje.

Z hlediska procesního lze PPP členit na

• PPP čistě smluvní povahy, u nichž je partnerství mezi veřejnoprávním a soukromým sektorem založeno výlučně na smluvním spojení, a to formou uzavření smlouvy označené jako „veřejná zakázka“ nebo „koncese“,

• PPP institucionální povahy zahrnující spolupráci mezi veřejnoprávním a soukromým sektorem v rámci společně zřízeného subjektu.

Jak čistě smluvní formou PPP, tak institucionální formou PPP se zabývá řada dokumentů EU (viz dále na těchto webových stránkách), přičemž koncese jsou rámcově upraveny ve směrnicích ES o veřejných zakázkách a koncesích.

• zadávací řízení se soutěžním dialogem spadá stejně jako koncesní řízení do části čtvrté, tudíž do řízení v nadlimitním režimu

Podmínky volby daného řízení

• podle §176 si může, co se týká koncesí, veřejný zadavatel vybrat pro zadání koncesí buď koncesní řízení, jakékoli řízení v nadlimitním režimu (§55), nebo jednací řízení bez uveřejnění pouze za splnění podmínek v §63 odst. 1 nebo 2  -> z čehož vyplývá možnost využít řízení se soutěžním dialogem i pro zadání koncese (PPP)

• na druhé straně je řízení se soutěžním dialogem veřejný zadavatel oprávněn použít pouze za splnění podmínek pro jednací řízení s uveřejněním (§68 odst. 1 ve spojení s §60), tedy za splnění taxativních podmínek (výčet těchto podmínek je konečný, tudíž není možné stanovit jiné podmínky než ty uvedené v zákoně) v §60; :

a) pokud nelze potřeby zadavatele uspokojit dostupnými řešeními na trhu, aniž by byli upraveny,

b) součástí plnění zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení,

c) z povahy veřejné zakázky ji nelze zadat bez předchozího jednání (finanční podmínky, právní podmínky nebo složitost zakázky), nebo

d) technické podmínky nelze stanovit odkazem na dokumenty z §90 odst. 1 nebo 2 (české, evropské nebo mezinárodně uznávané technické normy)

Zahájení řízení

• řízení se v obou případech zahajuje stejným způsobem, tedy odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení neomezenému počtu dodavatelů a uveřejněním podle §212 (§180 odst. 1, §68 odst. 2); rozdíl je pouze v tom, že při zahájení koncesního řízení zadavatel rovnou vyzve potenciální účastníky k podání nejen žádostí o účast, jako je tomu v soutěžním dialogu, ale i k podání nabídek nebo předběžných nabídek; z tohoto také vyplývá podstata řízení se soutěžním dialogem, kdy sám zadavatel vlastně není úplně schopen definovat, jaké by mělo být řešení, předmět zakázky nebo technické podmínky a samotné řízení se týká nalézání toho pro zadavatele nejvhodnějšího

• další rozdíl je v minimální možné lhůtě pro podání žádostí o účast; v koncesním řízení musí být lhůta pro podání nejméně 25 dnů a v řízení se soutěžním dialogem minimálně 30 dnů s možností lhůtu o 5 dní prodloužit v případě neumožnění podávat návrhy elektronicky

• v obou řízeních je možné po posouzení souladu žádostí účastníků jejich počet snížit za podmínky, že si tak zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci, také je v zadávací dokumentaci povinen zveřejnit plánovaný průběh/rozvrh řízení

Průběh řízení

• průběh řízení spočívá ve vedení soutěžního dialogu zadavatele s účastníky (§69 odst.1), není zde ale blíže specifikováno, jakým způsobem, použije se tedy obecná úprava §211 (komunikace v zadávacím řízení probíhá zpravidla písemně)

• stejně jako v koncesním řízení je možné rozdělit řízení se soutěžním dialogem do více fází a postupně snižovat počet účastníků podle §112 (vychází z §69 odst. 4 a §180 odst. 3)

• v soutěžním dialogu zadavatel pokračuje do doby, než se rozhodne, zda jsou předložená řešení vhodná k uspokojení jeho potřeb; účastníky předkládající nevhodné řešení zadavatel vyloučí (§69 odst. 5)

• na rozdíl od soutěžního dialogu může zadavatel v průběhu koncesního řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky (§180 odst. 9; co se týče soutěžního dialogu, v zákoně není o změně zadávacích podmínek v průběhu řízení nic řečeno, vycházíme tedy z principu legality, který dovoluje orgánům veřejné moci-řízení zadává veřejný zadavatel- činit jen to, co jim zákon výslovně ukládá)

Ukončení řízení

• o ukončení soutěžního dialogu zadavatel neprodleně informuje zbývající účastníky a vyzve každého z nich k podání nabídek na nalezená řešení, která musí být kompletní; výzva musí obsahovat náležitosti přílohy č.6 písm. B ZZVZ (identifikační údaje zadavatele, odkaz na oznámení o zahájení řízení, údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, lhůtu pro podání nabídek, způsob podání nabídek a v jakém jazyce, pravidla pro hodnocení nabídek podle §115)

• zadavatel může vyzvat účastníka k objasnění, upřesnění nebo úpravě nabídky, pokud by tato změna neohrozila hospodářskou soutěž nebo neměla diskriminační účinky (§69 odst. 7)

• také může zadavatel vést s vybraným dodavatelem jednání pro potvrzení jeho nabídky a upřesnění smluvních podmínek (§69 odst. 8)

• rozdíl ve lhůtách pro oznámení výsledku řízení; koncesní řízení 48 dnů, u řízení se soutěžním dialogem podle §126 do 30 dnů

• kromě výše vypsaných konkrétností probíhá hodnocení nabídek, výběr dodavatele a ukončení řízení se soutěžním dialogem v souladu s obecnou úpravou nadlimitního režimu §114-126, stejně jako tomu je u řízení koncesního

• Energy performance contracting = „energetické služby se zárukou“
• Jedná se o službu, ve které ESCO (Energy Services Company) nabízí komplexní řešení pro energetickou nebo provozní úsporu se smluvně garantovaným výsledkem, včetně jeho návrhu, přípravy, realizace, financování, vyškolení obsluhy zařízení a následného dohledu nad funkčností a výkonností zařízení po dobu platnosti smlouvy
• Například se jedná o modernizaci technického zařízení budov za účelem snížení nákladů na spotřebu energie
• EPC je výhodné, a proto také nejvíce využíváno využíváno, pro instituce veřejné sféry (školy, nemocnice atd.)

• Hlavní výhodou je způsob financování – klient nevkládá a tudíž nepotřebuje žádné vlastní zdroje – dodavatel nese veškeré náklady z EPC a je mu za to placeno klientem splátkovou metodou, kdy po stanovenou dobu (obvykle trvá smluvní vztah od 4 do 10 let) dodavateli splácí investici z výsledných úspor  => smluvně garantováno, že klient nebude za energii platit více, než platil před realizací EPC
• Také na sebe dodavatel přebírá všechna rizika a za předpokladu, že úspory nedosáhnou smluvně stanovené výše, nese tyto finanční dopady dodavatel;
• Zařízení nainstalovaná dodavatelem se po realizaci předávají klientovi a ten je následně jejich vlastníkem

Fáze EPC:

1) Identifikace projektu (prověření technické proveditelnost a ekonomické návratnosti -> vyhodnocení, jestli je daný projekt vhodný k použití EPC metody)

2) Projektová příprava (zde se projekt připraví a rozhodne se, jaká bude konečná výše dosažených úspor)

3) Zajištění financování (zajišťuje dodavatel; mohou případně být zajištěny i bankou)

4) Realizace (instalace nových zařízení, uvedení do provozu, předání klientovi)

5) Monitoring a splácení investice (zajištění dohledu, zaznamenávání dosažených úspor, z kterých se splácí investice + spolupráce v případě nutnosti servisování nebo realizace dalších opatření)

Zdroj: zákon č. 134/2016 Sb, Zákon o zadávání veřejných zakázek

*Postupné snižování počtu řešení u soutěžního dialogu spočívá ve vylučování nevhodných řešení.

Taxativní výčet podmínek – konečný výčet, nelze si tedy stanovit jiné podmínky než ty dané zákonem

Podmínky pro jednací řízení s uveřejněním (§60) – a) pokud nelze potřeby zadavatele uspokojit bez úpravy na trhu dostupných řešení, b) součástí plnění zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení, c) z povahy veřejné zakázky ji nelze zadat bez předchozího jednání (finanční nebo právní podmínky, složitost zakázky), nebo d) technické podmínky nelze stanovit odkazem na české, evropské nebo mezinárodně uznávané normy

Podmínky pro jednací řízení bez uveřejnění (§63) – (1) pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu řízení, v němž buď nebyla podána žádná nabídka, nebo žádná nesplňovala zadávací podmínky, a (2) je povinen důvod použití tohoto řízení oznámit Evropské komisi na její vyžádání

§176 odst. 1, věta první: “Koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55.”

§55 – možnosti výběru řízení pro nadlimitní režim: otevřené, užší, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství

Technické podmínky (§182) – technické předpoklady pro vyhotovení zakázky dodavatelem; nesmí být diskriminační

Pravidla hodnocení nabídek v nadlimitním režimu (§114-118) – ekonomická výhodnost, náklady životního cyklu a celková kvalita

Výběr dodavatele – §122 odst. 1: “Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek (…)”

Uzavření smlouvy – §124 odst. 1: “Po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu.”

Lhůta §246 – lhůta pro podání námitek