Novinky
Česká národní banka udělila licenci Národnímu rozvojovému fondu SICAV (NRF). Díky tomuto kroku zde vzniká možnost zapojení soukromého kapitálu do financování infrastrukturních projektů v České republice. Představenstvo NRF ve spolupráci s potencionálními investory již začalo vyhodnocovat možné typové projekty. Do příprav NRF se kromě Českomoravské záruční a rozvojové banky zapojily také Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Další investoři se mohou přidat kdykoliv v budoucnu.
Národní rozvojový fond (NRF) vznikl na podporu veřejných i soukromých infrastrukturálních projektů. Může jít Příprava NRF byla odstartována podpisem Memoranda mezi vládou a čtyřmi bankami v září loňského roku. „Udělení licence Českou národní bankou je završením náročné institucionální přípravy tohoto perspektivního nástroje financování. Nyní se již můžeme plně soustředit na to, proč byl NRF založen: aby umožnil spolupráci veřejného a soukromého sektoru na financování strategických projektů v oblastech, jako jsou digitalizace, vzdělávání nebo dopravní infrastruktura, a které Českou republiku a společnost připraví na budoucnost. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ říká Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.
„Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury,“ kvituje udělení licence vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček a dodává: „Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavější pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny.“
Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun.
Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.
Zdroj: https://ekonomickydenik.cz/narodni-rozvojovy-fond-ziskal-licenci-cnb/
Číst více
Evropská unie dává k dispozici finanční prostředky v různých podobách. Ať už se jedná o granty, půjčky a záruky či dotace. Jedním z nejvíce diskutovaných témat jsou pak dotace, na které dnes mnoho projektů spoléhá a jejichž pravidla se budou brzy měnit.
Zdroj: http://www.bankovnictvionline.cz
Číst více
Národní investiční plán: 20 tisíc projektů za 8 bilionů korun. Největší důraz klade na dopravu
by nikol in Nezařazené
Národní investiční plán je pro období do roku 2050 a obsahuje více než 20 tisíc investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. V rozhovoru pro pondělní Lidové noviny to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Největší priority jsou doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, a dále zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost. Národní investiční plán projedná v pondělí vláda, píše list.
„Národní investiční plán na příštích 30 let je součástí naší strategie Česká republika – země pro budoucnost,“ řekl premiér. Smyslem je podle něj shromáždění veškerého investičního potenciálu země na jednom místě, vytvoření zásobníku projektů, odkud by si měli jednotlivé projekty ministři, hejtmani, primátoři, starostové vybírat.
Národní investiční plán neřeší zajištění financí, je to databáze investic, podotkl premiér. „Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze,“ uvedl Babiš. Investice pak podle Babiše budou zohledněné v budoucích státních i samosprávních rozpočtech.
„Je to taky silný argument pro jednání s Bruselem o sedmiletém finančním rámci od roku 2021 do roku 2027. A bude to taky inspirace pro Národní rozvojový fond,“ řekl premiér. Můžou vybrat konkrétní investice, které by zrealizovaly, dodal.
PPP projekty
Národní rozvojový fond je společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Zřízení fondu navrhl premiér místo sektorového zdanění bank, který prosazovala ČSSD. „Příští týden se bude žádat o licenci,“ řekl Babiš deníku.
Míní, že banky budou mít zájem o velké investice. „Například o velkou nemocnici nebo vysokoškolský kampus, a bude to formou PPP projektu, takže to zohlední veřejné potřeby,“ předpokládá předseda vlády. Po vzoru nejvyspělejších zemí chce zapojit finanční nástroje, které propojují národní, evropské a privátní zdroje. „Ideální PPP projekt by byla dostavba dálnice z Hradce Králové do Olomouce,“ poznamenal.
Z dokumentu podle Babiše vznikne veřejně přístupná elektronická databáze. Každý se bude moci podívat, na čem se dělá, co mu tam chybí nebo naopak přijde nadbytečné.
Číst více
Na přechod k zelené energetice získá Česko stovky miliard. Na dotace si bude moci sáhnout téměř každý.
by nikol in Nezařazené
Boj s globálním oteplováním se stupňuje a Evropská unie postupně plánuje omezit jakoukoli produkci oxidu uhličitého. Členské státy z východní Evropy ale často naříkají, že na potřebné změny a plánovaný odchod od uhlí nemají peníze. EU proto připravila nástroje, jak na východ poslat významnou podporu. Jen Česko by mohlo do roku 2030 získat stovky miliard korun.
I proto prošel tento pátek Poslaneckou sněmovnou zákon o obchodování s emisními povolenkami. Ten ustanovuje takzvaný modernizační fond. Z něj budou moci čerpat dotace hlavně firmy.
Peníze do něj půjdou z prodeje emisních povolenek. To je nástroj, který si musí každý velký spotřebitel od elektráren a tepláren až po ocelárny či chemičky kupovat za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Jejich cena za poslední dva roky vzrostla téměř pětinásobně.
„Evropská směrnice pro další obchodovací období v letech 2021 až 2030 přináší ještě větší ambice ve snižování emisí. V systému tak bude méně povolenek a ty budou dražší, poroste tak ještě více tlak na firmy spalující fosilní paliva,“ popisuje Jan Tůma z odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí.
„Vlastně jim tím říkáme − vy tady nyní máte velmi vysoké náklady na emisní povolenky. Vezměte si tedy peníze z modernizačního fondu, zainvestujte do čistých technologií a náklady vám klesnou,“ vysvětluje Tůma.
V Česku bude modernizační fond řídit Státní fond životního prostředí, žádosti ještě posoudí Evropská investiční banka a Evropská komise. Bude mít tři hlavní zdroje příjmů napojené na emisní povolenky. Základ budou tvořit peníze z prodeje dvou procent všech emisních povolenek vydaných v EU, které si rozdělí deset nejchudších zemí. Na Česko z těchto peněz připadne zhruba 15 procent.
Dále do něj Česko přesune povolenky, které v posledních letech dávalo firmám výměnou za investice do ekologizace výroby, takzvaných derogací. A také sem pošle polovinu takzvaných solidárních povolenek, které bohatší evropské státy posílají těm chudším.
INFOGRAFIKA
Odhady, kolik se celkem v modernizačním fondu sejde, se výrazně liší. Pohybují se od sta zhruba do dvou set miliard korun. Tuto sumu očekává například Komora obnovitelných zdrojů energie, která vychází z toho, že by se cena povolenky mohla do roku 2030 zdvojnásobit až na 50 eur.
Kam s penězi
Z celkové sumy má jít až 70 procent firmám, které dnes za vypouštění skleníkových plynů platí. Tedy hlavně elektrárnám a teplárnám. Zejména teplárny spalující uhlí se v posledních letech dostávají kvůli drahým povolenkám do finančních problémů.
Peníze formou investičních dotací mohou jít na nákup nízkouhlíkových technologií. Může se jednat o solární elektrárny, úsporná opatření nebo i přechod z uhlí na plynový kotel. Spalování uhlí, i kdyby modernizace vedla ke snížení emisí, dotováno být nemůže.
„Pozitivní je, že záběr fondu je velmi široký a je možné z něj financovat také investice v zařízeních zahrnutých do systému emisního obchodování. Ta v současném programovém období nejsou a ani v tom příštím je s největší pravděpodobností nebude možné podporovat z evropských fondů, což se pro Česko ukazuje jako velký problém při dosahování cílů v oblasti energetické účinnosti,“ komentuje fond výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Dnes není možné získat evropskou dotaci ani na fotovoltaickou elektrárnu v případě, že firma elektřinu sama nespotřebovává, ale dodává ji do sítě. I to se má s modernizačním fondem změnit. Na starých haldách proto solární parky o výkonu desítek megawattů připravuje Sokolovská uhelná, až 500 megawattů nových fotovoltaik plánuje i ČEZ.
Vedle těchto velkých hráčů si ale o peníze z fondu bude moct požádat téměř každý, kdo bude chtít dotaci na solární elektrárnu, kogenerační jednotku či větrnou elektrárnu. Jediným omezením bude, aby fond nenabízel něco, co už pokrývají například jiné evropské operační programy, ale aby se projekty spíše doplňovaly. Kolik v těchto programech bude po roce 2020, zatím není jisté, bude se pravděpodobně jednat o desítky miliard korun.
Firmy si ale na jejich dnešní fungování často stěžují. Vyřizování žádostí například v rámci operačního programu podnikání a inovace, který spravuje ministerstvo průmyslu, trvá někdy podle firem i rok až dva. Z vyčleněných čtyř miliard tak bylo na nové solární elektrárny za poslední roky vyplaceno jen 32 milionů na 22 projektů.
Příliš peněz do rozpočtu
Třetím velkým zdrojem evropských miliard budou jako doposud dražby povolenek. Ty v aukcích prodávají národní státy a suma, kterou z aukcí získávají, se v posledních letech díky vyšším cenám znásobila. Ještě před šesti lety mělo z prodejů Česko jen něco přes dvě miliardy, letos už by to mohlo být 15 miliard. Za deset let by tak mohlo jít až o 150 miliard korun.
Tyto peníze mají už dnes podporovat zelené projekty. To se ale v Česku z větší míry neděje a většina peněz končí ve státním rozpočtu. „To se bude muset změnit, jinak Česko nebude schopné nové ambiciózní cíle do roku 2030 plnit,“ komentuje za teplárníky Hájek.
Ze zákona by si měly až do výše dvanácti miliard korun ročně peníze napůl dělit ministerstvo životního prostředí a průmyslu. Vše nad tuto sumu má jít do rozpočtu.
Z peněz pro ministerstvo průmyslu se ale namísto podpory nových zelených elektráren „lepí“ dotace na stávající obnovitelné zdroje. Ministerstvo životního prostředí pak z těchto peněz dotuje program Nová zelená úsporám, ze kterého se platí hlavně zateplování, malé soláry či tepelná čerpadla pro domácnosti a obce. Ten je ale nastavený na vyplácení zhruba 1,5 miliardy ročně. Připravují se sice nové dotační programy, zatím ale většina ze slíbených šesti miliard končí ve státním rozpočtu.
Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c7-66673980-or7lb-0e92545a1272f58
Číst víceNárodní rozvojový fond (NRF) bude spravovat desítky a možná stovky miliard korun soukromých investorů, z nichž bude Česko financovat část svých investičních výdajů. „Nebude ani tak problém sehnat peníze jako připravit projekty, aby se infrastruktura u nás mohla rozvíjet,“ domnívá se Jiří Jirásek, ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, která fond nyní zakládá.
Vznik fondu byl reakcí na odpor bank k zavedení bankovní daně. Jirásek věří, že se peníze pod dohledem soukromých investorů budou utrácet užitečněji než ty vybrané z daní do státního rozpočtu.
Kde se vzala myšlenka, že je potřeba Národní rozvojový fond?
Když se podíváme na některá porovnání kvality infrastruktury v Česku a v západoevropských zemích, jsme zhruba na 80 procentech. Nejde jen o silnice, ale i o sociální a zdravotní infrastrukturu – školy, školky, nemocnice, o výstavbu telekomunikačních a energetických sítí. Na to budeme potřebovat finanční zdroje.
V současnosti se tyto investice pořizují ze státního rozpočtu a z evropských dotací. To nestačí?
Tyto zdroje jsou limitované. Pokud stát nebude chtít, aby zadlužení země narůstalo, rozvoj infrastruktury půjde jen tak rychle, jak se bude dařit české ekonomice. Nedá se předpokládat, že by se tímto způsobem ČR dostala na úroveň starých zemí EU. Třetí možnost financování jsou soukromé zdroje – například PPP projekty (Public Private Partnership – partnerství veřejného a soukromého sektoru). Zatím existuje jediný příklad, který je v procesu – stavba dálnice D4 (od Příbrami na jih, pozn. red.), nebo právě rozvojové fondy.
Proč by si stát na investiční výdaje neměl půjčit a zadlužit se, když, jak známo, na státní dluhopisy jsou nejnižší úroky? Pravděpodobně nižší, než budou očekávat investoři v rozvojovém fondu.
Je to úplně jiná forma financování – dluhopis je tradiční nástroj a znamená deficit státního rozpočtu, vyžaduje schválení parlamentem. Peníze z rozpočtu pak vložíte do projektu nenávratnou formou, dotací ze státního rozpočtu a navyšujete státní dluh. V mnoha oblastech to dává smysl, nicméně řadu věcí lze financovat návratnou formou. A pokud si chce stát vytvořit větší kapacitu na profinancování hospodářské politiky, může využít i soukromé peníze. Navíc tak může investovat efektivnějším způsobem.
Co máte na mysli?
Když někomu dáte peníze zadarmo, není motivovaný tím, aby optimalizoval velikost projektu. Firma nebo obec ho naplánuje co největší, aby získala co nejvíc peněz. Je to vidět v různých penzionech po republice, financovaných z evropských dotací. Soukromý investor je schopen najít optimálnější řešení. Může přinést prvky, které zlevní projekt i jeho provoz.
Když se vrátím k evropským dotacím – pořád jsou to peníze, které se nemusejí vracet, takže je to pro Česko výhodnější, ne?
Objem peněz bude menší – kolem 20 miliard eur v období 2021–2027 (v dobíhajícím sedmiletém programovacím období to je 25 miliard). Navíc priority Evropské komise se mění, chce se zaměřovat na projekty smart infrastruktury – udržitelné energie, snižování emisí… Prostředky určené na projekty, jako je standardní infrastruktura, která v Česku stále chybí, se zmenší – profinancovat beton bude obtížnější. Budeme na něj muset hledat jiné zdroje.
Podívejme se na soukromé zdroje – v čem je výhoda a nevýhoda z pohledu státu?
Nezvýší zadlužení Česka a zároveň mohou doplňovat evropské zdroje, které se budou postupně tenčit. Aby bylo možné soukromé zdroje využívat ve větší míře, musíte pro to vytvořit podmínky – proto zakládáme Národní rozvojový fond. Půjde o standardní instituci podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Bude to fond dohlížený regulátorem – Českou národní bankou a s kvalifikovaným vedením, jak chce zákon a s profesionálními zaměstnanci. Nebude se kvůli tomu dělat nová speciální legislativa, což by investory mohlo odradit. Účast ve fondu bude dobrovolná.
A kdo by o účast mohl mít zájem?
Vstup do fondu bude dobrovolný a fond bude otevřený. Tedy nejen pro čtyři banky, které zatím podepsaly memorandum, ale pro velké investory, pro které bude zajímavé investovat do české infrastruktury. Například finanční instituce, velké firmy z oblasti energetiky a telekomunikací. Bude otevřený i pro zahraniční investory – mezinárodní fondy, podnikatelské skupiny, nebo správce velkých státních majetků – jako Norský státní investiční fond (spravuje výnosy z prodeje norské ropy a zemního plynu, pozn. red.). Berte to jako příklad, nekonzultovali jsme to s nimi.
Jak jste daleko s přípravami, jaká bude minimální investice?
Jsme na začátku – podepsali jsme memorandum k investičnímu fondu a připravujeme žádost o licenci na ČNB. Předložíme ji, předpokládám, do konce letošního roku. V žádosti vše nadefinujeme včetně struktury fondu. Orientačně bude vstupní částka do fondu v řádu stovek milionů korun. Půjde investovat do různých podfondů určených na konkrétní projekt nebo na skupinu příbuzných projektů. Projekty budou v hodnotě minimálně půl miliardy.
Kolik peněz byste chtěli do fondu posbírat od investorů?
Pokud tu bude existovat dobrá příprava projektů, tak fond není objemově omezený a může s potřebami České republiky objemově narůstat. Nebude ani tak problém sehnat peníze jako připravit projekty, aby se infrastruktura mohla rozvíjet – známe problémy s výkupem pozemků u dopravních staveb. Musíme se to naučit. V Německu se infrastruktura financuje ze soukromých zdrojů běžně – dopravní věci, ale třeba i školky. Mají na to národní rozvojovou banku Kreditanstalt für Wiederaufbau.
Budou pak lidé muset za používání státní infrastruktury, postavené ze soukromých peněz, něco platit? Bude se třeba na soukromých dálnicích vybírat zvláštní mýto?
Také. Návratnost může fungovat kombinovaným způsobem. Například školka se postaví na základě poptávky obce, fond to profinancuje, splácet se to bude ze školkovného a z příspěvku obce. Nebo projekty v oblasti ICT infrastruktury – ty dnes stavějí operátoři na základě poptávky státu, nicméně fond by mohl tyto projekty financovat. Ve většině zemí na západ od nás to funguje – v Německu, Lucembursku, v Holandsku.
Proč by investoři do toho měli dobrovolně chtít vstoupit?
Když se zvýší úroveň infrastruktury v Česku, odrazí se to v ekonomickém výkonu země. To prospívá veškerému byznysu včetně velkých investorů v České republice – ať už v oblasti financí, energetiky, nebo telekomunikací. Navíc jde o návratnou investici – peníze se jim vrátí včetně přijatelné výnosnosti.
Jaký výnos by mohl nabízet například projekt výstavby domovů seniorů?
To teď nedovedu říct. Součástí myšlenky fondu je, že kromě výnosu by si mohli investoři v NRF splnit firemní sociální zodpovědnost (tzv. Corporate Social Responsibility). Budou například moci do svých výročních zpráv pro své akcionáře uvést, že podpořili výstavbu domovů důchodců v Česku.
Kdy fond investuje první korunu?
Licenční proces bude trvat minimálně devět měsíců, tedy fond získá licenci nejdříve na začátku posledního kvartálu 2020. Paralelně s tím budou příslušná ministerstva připravovat projekty.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/jiri-jirasek-rozhovor-narodni-fond-investice-modernizace-ekonomika-banky-dane-dividendy.A191030_151213_ekonomika_rts
Číst více
Kvalita silnic v České republice pokulhává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se ČR v rámci Evropské unie řadí až na dvacátou příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.
Od roku 2007 přitom ČR čerpá miliardové dotace z fondů Evropské unie, které mají mířit právě na modernizaci a rozvoj české dopravní infrastruktury. Z unijního rozpočtu ČR vybudovala nebo opravila již 3 796 kilometrů silnic I., II a III. třídy. Podle serveru Evropa v datech to znamená, že se evropské peníze podílejí na výstavbě 7 procent silnic v ČR a každý 14. kilometr asfaltu zaplatila EU, konkrétně Fond soudržnosti (FS) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR).
Dopravní projekty byly v předchozím dotačním období financovány zejména z Operačního programu Doprava (OPD). V letech 2014 až 2020 z něj ČR může vyčerpat až 123 miliard korun. Ze stejnojmenného programu proudily na českou dopravní infrastrukturu i v předešlém dotačním období 2007 – 2013, kdy si ČR mohla sáhnout až na 150 miliard korun.
„Mezi projekty spolufinancované z OPD patří modernizace D1 v úseku Mirošovice – Kývalka nebo například dálnice D3 Bošilec – Úsilné,“ uvedla Nina Ledvinová, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, které zajišťuje přípravu i realizaci dopravních projektů.
Méně peněz na silnice, více na výzkum
V budoucnu by se ale finanční pomoc, kterou Evropská unie poskytuje české infrastruktuře, měla výrazně snížit. Dotační politika EU se totiž po roce 2020 bude měnit. Konkrétní částky jsou sice stále předmětem jednání, již nyní je však z oficiálních dokumentů Evropské komise patrné, že EU se zaměří na finanční podporu inovací, vědy, výzkumu nebo také na ochranu životního prostředí. Na finance z EU by si měly sáhnout zejména chudší regiony, které trpí vysokou nezaměstnaností a dalšími strukturálními problémy.
Unijní rozpočet navíc bude čelit výzvám v podobě brexitu nebo také sílící poptávce po financování unijních bezpečnostních a obranných kapacit. Bohatnoucí Česká republika proto bude mít v porovnání s předchozími dotačními obdobími nárok na menší objem financí z evropských fondů.
Podle předběžných dat Evropské komise získá ČR v porovnání s předchozím dotačním období až o čtvrtinu méně peněz – zatímco v letech 2014 – 2020 mohla vyčerpat až 625 miliard korun, v novém období 2021 – 2027 to může být jen 512 miliard. Konečná částka je sice stále předmětem vyjednávání, dopravní sektor, do kterého dosud směřoval největší podíl dotací určených pro ČR, však změnu v unijním rozpočtu bezesporu pocítí. Redakci to potvrdil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.
„Z dostupných informací vcelku jednoznačně vyplývá, že objem evropských zdrojů využitelných pro plánovanou výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury bude oproti období 2014-2020 znatelně nižší,” uvedl Hořelica s tím, že s dotačním programem pro silniční i železniční dopravu (tedy OPD3) se počítá i po roce 2021. Omezení rozpočtu přitom nebude jedinou změnou.
„Jedním ze stěžejních témat OPD3 bude rovněž podpora alternativních paliv, zejména elektromobility, ale i dalších. Oproti současnému programovému období však dojde k redukci některých intervencí, kde není dostatečná připravenost zásadních projektů, podporována tak nebude například infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy,” vysvětlil Hořelica.
Regiony bohatnou, rozvoj dopravy stagnuje
Nejenže se sníží objem dostupných peněz, ale EU se bude podílet na financování jednotlivých projektů v nižší míře. Zatímco ve stávajícím dotačním období hradí EU až 85 procent nákladů projektu, od roku 2021 by to mělo být pouze 70 procent. Konkrétní výše spolufinancování ze strany EU se však mění region od regionu – zatímco ty s nižším HDP se budou těšit vyšší podpoře ze strany EU, bohatší regiony budou muset být ve financování projektů čím dál samostatnější.
Jak ale upozorňuje ministerstvo pro místní rozvoj, které má nastavení evropských dotací v ČR na starosti, české regiony sice bohatnou, ale dopravní úroveň stále není dostatečná. „Všechny kraje ČR vykazují velké nedostatky v kvalitě dopravní infrastruktury, což limituje hospodářský potenciál regionů a v důsledku i schopnost snižovat regionální nerovnosti,” uvedlo ministerstvo v dokumentu, který slouží jako podklad pro další vyjednávání s Evropskou komisí o rozdělování fondů v ČR po roce 2020. Na stejný problém přitom upozornila i sama Komise ve svém každoročním hodnocení hospodářských politik zemí EU. Podotkla, že problémem jsou zejména nedostatečné investice.
„Investice do dopravy v procentuálním vyjádření k HDP se mezi lety 2010 a 2015 snížily o 12 procent, čímž se dostaly pod průměr EU,” informovala Evropská komise ve své letošní zprávě. Nevalně si podle ní ČR vede především v silniční infrastruktuře.
Komise sama ale od financování dopravy členských státech postupně ustupuje, neboť se zaměřuje na výše zmíněné investice do vědy, výzkumu nebo ochrany klimatu. Otázkou tedy zůstává, zda je Česká republika připravena převzít otěže a svou dopravní infrastrukturu financovat z vlastního rozpočtu i s menší oporou Evropské unie.
Finance by ČR mohla získat například uplatněním finančních nástrojů typu Public Private Partnership (PPP), tedy formou partnerství soukromého a veřejného sektoru. „V současné době probíhá výběrové řízení na koncesionáře pro pilotní projekt na dálnici D4,“ dodal Hořelica. Další možnost představují úvěry například od Evropské investiční banky, případně zapojení návratných finančních zdrojů.
Zdroj: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cesko-dostane-z-evropskych-fondu-mene-penez-na-asfalt/
Číst více
Stát shání peníze na zrychlení výstavby dálnic. Ve hře je rozšíření mýta i poplatky za hluk a ekologii.
by nikol in Nezařazené
Výstavba dálnic a železničních tratí v Česku se má v příštích letech výrazně zrychlit. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (ANO) chce do pěti let zahájit stavbu většiny zbývajících úseků dálniční sítě. Zhruba ve stejném horizontu mají v Česku začít vznikat první vysokorychlostní tratě.
Výstavba důležitých dopravních staveb spolkne v příštích letech stovky miliard korun. Sehnat na ně peníze přitom bude čím dál obtížnější.
„Výdaje na investice jsou motorem ekonomiky, zvláště v době zpomalování jejího růstu. Snažíme se na ně dát maximum peněz, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
V srpnu přislíbila, že navýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro příští rok o pět miliard na celkových 87 miliard korun. V roce 2021 má jít dokonce o 88 miliard korun.
Při bližším prostudování rozpočtu SFDI se však ukazuje, že spíše než o skutečné navýšení se zatím jedná o hru s čísly. Rozpočet počítá, že se už od příštího roku výrazně zvýší výběr poplatků na dálnicích.
Peníze, které jsou jen na papíře
Více peněz má fond podle současného plánu získat díky rozšíření mýta o 900 kilometrů silnic první třídy. Zatímco letos SFDI získal z výběru mýta 9,7 miliardy korun, příští rok to má být 12,5 miliardy. O rok později ministerstvo financí dokonce počítá, že mýtný systém zajistí fondu příjmy ve výši 14,4 miliardy korun.
K tomu, aby mohl SFDI s touto sumou skutečně počítat, ale nebudou silnice první třídy stačit. „Návrh ministerstva financí týkající se výnosů z mýtného ve výši 14,4 miliardy korun lze považovat za splnitelný za předpokladu principiálních změn,“ komentuje rozpočet Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI.
Aby se vůbec tolik peněz podařilo od kamionů vybrat, muselo by ministerstvo s největší pravděpodobností zvýšit poplatky pro kamiony. Podle informací HN se pracuje s variantou, že by se v rámci mýta zavedly poplatky za hluk a ekologii.
Ministerstvo financí pro příští rok také dále počítalo s tím, že do SFDI přiteče zhruba o 2,2 miliardy korun více z výběru poplatků z dálničních známek. Úředníci totiž při sestavování rozpočtu pracovali s variantou, že se od ledna zdraží dálniční známky. Nyní je však jisté, že příští rok k navýšení nedojde. Návrh poslance Martina Kolovratníka (ANO) zamítla Poslanecká sněmovna.
Podle ministerstva dopravy však SFDI o tyto peníze příští rok nepřijde. „Podle dohody obou ministrů mu bude adekvátně zvýšena dotace ze státního rozpočtu,“ uvádí ministerstvo dopravy.
V následujících letech se však dá očekávat, že otázka zdražení dálničních známek bude opět aktuální. Na pořadu dne bude podle ministra Kremlíka po dokončení modernizace dálnice D1 z Prahy do Brna. Tedy nejdříve v roce 2021.
Nejistá podpora z Evropy
Ministerstvo dopravy upozorňuje, že do budoucna bude nezbytné hledat alternativní zdroje financování velkých dopravních staveb. Po roce 2023 zcela skončí možnost čerpat peníze z evropského operačního programu OPD II. Právě z něj se nyní financuje řada důležitých staveb. Jak bude vypadat podpora z EU po roce 2023, zatím není jasné. Pravděpodobně ale nebude tak silná jako doposud. Například kvůli brexitu, po kterém Británie přestane přispívat do společného rozpočtu, z něhož se peníze rozdělují.
Navíc se sníží maximální míra evropského spolufinancování. Zatímco dnes je možné z dotací pokrýt až 85 procent celkové ceny staveb, nově to bude jen 70 procent, v některých případech ještě méně.
Ředitelství silnic a dálnic chce možný výpadek financí vyřešit tím, že bude stavět dálnice ve spolupráci se soukromým sektorem formou takzvaných PPP projektů. Prvním má být 32 kilometrů dlouhý úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, který se právě soutěží. Dálnici má postavit na své náklady soukromá firma, jež bude úsek dlouhodobě spravovat. Stát jí bude investici i správu splácet. Celkem projekt vyjde na 25 miliard korun.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) bude řešit financování jinak. Podepsala smlouvu s Evropskou investiční bankou, od které díky tomu může čerpat úvěr až ve výši 11,5 miliardy korun. V první fázi se již dohodla na úvěru ve výši tří miliard na dvě nové tratě: Velim−Poříčany a Dětmarovice − Petrovice u Karviné. Jen letos SŽDC zahájí desítky staveb za více než 43 miliard korun.
Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66634900-stat-shani-penize-na-dalnice-prinest-je-ma-rozsireni-myta-premysli-se-i-o-zavedeni-poplatku-za-hluk
Číst více
Při opravách metra pomůže soukromý kapitál. Takzvané PPP projekty chce i správa železnice.
by nikol in Nezařazené
Dopravní podnik Praha, největší městská firma, se chystá spolupracovat se soukromníky. Využití privátního kapitálu ve společných podnicích připravuje v rámci revitalizací stanic metra. Ekonomickou výhodnost chystaných projektů potvrdila analýza advokátní kanceláře Fröhlich & Partners, za kterou podnik zaplatil 250 tisíc korun. Společné podniky chystá také Správa železniční dopravní cesty.
„Z analýzy plyne, že veřejný sektor může se soukromým dobře fungovat na základě oboustranně výhodných podmínek. Jak pro soukromníky nesoucí většinu obchodního rizika, tak pro veřejný kapitál, který by měl hájit nejen ekonomickou stránku, ale i veřejný zájem,“ uvedl šéf DPP Petr Witowski. Z dřívějších vyjádření DPP či radního pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) plyne, že nejdál postoupila příprava společného podniku na stanici linky C Nádraží Holešovice. Společný podnik se soukromým investorem, takzvaný PPP projekt, měl zrychlit výkupy pozemků pro stavbu metra D. Minulé vedení DPP v čele s Martinem Gillarem však tuto spolupráci s investiční skupinou Penta nedokázalo prosadit. Dopravní podnik si teď dal společný podnik pro metro D analyzovat samostatně. Struktura majitelů pozemků pro metro D je totiž roztříštěná, zatímco u existujících stanic metra je vyřešena. Advokátní kancelář Fröhlich & Partners za novou analýzu k metru D, která má být hotova do konce roku, dostane od DPP 150 tisíc korun. Doprava a logistika Projekt rekonstrukce stanice metra Flora vyjde na desítky milionů Realizování prvního sloučení veřejného sektoru a soukromého kapitálu formou společného podniku zvažuje i správce železnic. „Mohlo by se to týkat některých velkých, finančně náročných projektů s vysokou přidanou hodnotou, například staveb jednotlivých ramen vysokorychlostních tratí,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Důvodem má být potřeba nahradit soukromými finančními zdroji absentující nebo nedostatečné zdroje státního rozpočtu. „Výhodu spatřujeme především zajištění prostředků pro financování výstavby, nevýhodou je složitost a náročnost výběru koncesionáře v souladu s ustanoveními zákona o zadávání veřejných zakázek a v konečném důsledku celkově vyšší náklady na stavby pořízené tímto způsobem,“ dodal Illiaš. Spolupráce veřejných společností a těch soukromých dává smysl v oblastech, které nejsou pro veřejné firmy hlavním byznysem, a tudíž jim chybí potřebné know-how, tvrdí partner v oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart. „Firmy jako dopravní podniky mají atraktivní pozemky nebo nemovitosti, ale nemají obvykle developerské know-how. Proto spojení například nad rozvojem okolí stanic metra se jednoznačně nabízí a dává velký smysl,“ myslí si Linhart.
Zdroj: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/pri-opravach-metra-pomuze-soukromy-kapital-takzvane-ppp-projekty-chce-i-sprava-zeleznice-1361626
Číst více
České stavebnictví není v dobré kondici, chybí byty i dálnice. Mezi zeměmi EU si pohoršilo
by nikol in Nezařazené
České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko pohoršilo o 13 míst a v porovnání s koncem loňského roku kleslo o 11 příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o pět procent.
Nejvíce, o 48,2 procenta, se zvýšila stavební výroba v Maďarsku. Následovaly Slovinsko s růstem o 23,1 procenta a Litva, kde stavebnictví meziročně stouplo o zhruba pětinu. Nad unijním průměrem bylo 15 zemí. Pokles zaznamenaly tři země Unie. V Řecku stavebnictví meziročně kleslo o 18,5 procenta, ve Španělsku o 4,1 procenta a na Slovensku o 0,9 procenta.
„Maďaři potvrzují, že mají dobře nastavenou koncepci výstavby. V uplynulých 20 letech stavěli dálnice v přepočtu na obyvatele násobně rychleji než Češi. Lépe dokážou využít evropské dotace, které u nich intenzivněji než u nás plynou na celkově ekonomicky přínosnější stavební projekty,“ sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka české stavebnictví není rozhodně v tak tragické kondici, jak by mohlo z žebříčku EU vyplývat. „První kvartál zatížil především vysoký srovnávací základ z ledna 2018, kdy si stavebnictví připsalo meziročně skoro 40 procent. Proto bych vývoj v prvním čtvrtletí až tak nepřeceňoval,“ uvedl Dufek.
České stavebnictví podle něj ovšem čelí limitům, které ho dlouhodobě brzdí. „Jde například o délku stavebního řízení, která je v mezinárodním měřítku ostudná,“ podotkl Dufek.
Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka data potvrzují, že české stavebnictví skomírá, což lze doložit nízkým počtem postavených bytů nebo kilometry vybudovaných silnic. „Ve větších městech chybí bytová výstavba, což vede k prudkému růstu cen nemovitostí a zhoršující se dostupnosti bydlení. České silnice připomínají tankodromy a kvalitativně výrazně zaostávají za německými, rakouskými a dokonce už i polskými silnicemi. Chybí dálniční propojení mezi krajskými městy a v některých případech není dořešené ani propojení s Prahou,“ doplnil Křeček.
Výstavbu podle něj brzdí špatné stavební předpisy a neefektivní fungování stavebních a dalších úřadů, které „zaspaly v minulém století“. Výmluvy na legislativu Evropské unie považuje za nepatřičné, protože v jiných členských zemích se staví o poznání více. „Stavebnictví v Česku by se mohlo stát jedním z tahounů ekonomického růstu. Poptávka po nových pozemních i inženýrských stavbách je obrovská. Tento potenciál však bohužel nevyužíváme,“ dodal Křeček.
Zdroj: http://api.traq.li/story/viewall3/22082/77669407:206180411,206274024,206290692,206289995?sig=01259c162376339c9e9ce0a0fd9dc510f3ced2edb75ef73e1963cc9a41e32b50&order=0
Číst více
Program INFIN nabízí malým a středním podnikatelům zvýhodněné úvěry na financování inovativních podnikatelských projektů na území hlavního města Prahy. Program je financován z ESI fondů v rámci Operačního programu Praha – pól růstu hlavního města Prahy.
Pro koho je úvěr určen?
Úvěry jsou určeny pro podnikatele, který splňuje tyto podmínky:
– je drobným, malým nebo středním podnikatelem podnikající či zahajující podnikání v některém z podporovaných odvětví
– od jeho první komerční činnosti (např. prodeje zboží či služeb) neuplynulo více než 7 let
– má sídlo či zapsanou provozovnu v hlavním městě Praze
Jaký úvěr nabízíme?
Úvěr pro podniky s krátkou historií
Podnikem s krátkou historií se rozumí podnikatel, který má uzavřena nejvýše 2 účetní období.
– investiční úvěr
– bez úroku a bez poplatků
– výše úvěru 750 tis. – 3mil. Kč
– až 90 % způsobilých výdajů projektu (bez DPH*)
– splatnost až 6 let
– odklad splátek až 2 roky
* je-li příjemce podpory plátce DPH nebo si může nárokovat vrácení DPH
Úvěr pro podniky s historií
Podnikem s historií se rozumí podnikatel, který má uzavřena 3 nebo více účetních období.
– investiční úvěr
– bez úroku a bez poplatků
– výše úvěru 1 – 15 mil. Kč
– až 50 % způsobilých výdajů projektu vč. DPH
– splatnost až 10 let
– odklad splátek až 3,5 roku
V případě úvěru od 2 mil. Kč (včetně) musí být alespoň 30 % způsobilých výdajů projektu financováno komerčním úvěrem některého ze spolupracujících partnerů ČMZRB.
Jaké výdaje lze financovat?
Způsobilými výdaji projektu jsou výdaje na:
– pořízení nových strojů a zařízení
– výstavbu a technické zhodnocení staveb
– pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
Charakteristika projektů
Financovat lze:
1. inovativní podnikatelské projekty
2. projekty inovativních či rychle se rozvíjejících podniků
3. inovativní projekty či projekty inovativních podnikatelů zaměřené na efektivní nakládání s energií
Místem realizace projektu musí být hl. m. Praha.
Projekt musí být v souladu s Národní RIS3 strategií a Regionální inovační strategií hl. m. Prahy. Podrobněji viz Výzva programu INFIN.
Kontakt
Konzultace poskytují obchodní místa ČMZRB, případně lze využít e-mailovou schránku info@cmzrb.cz.
Zdroj: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/infin/?rc
Číst více