19Červenec
Malé a střední podniky loni využily na investice zhruba třicet miliard korun ze zvýhodněných evropských zdrojů, jako jsou například Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond. V meziročním srovnání jde o téměř stoprocentní nárůst, uvádí analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) a Evropské investiční banky (EIB). O materiálu včera představitelé asociace a banky informovali na tiskové konferenci. Z analýzy dále vyplývá, že za očekáváním zaostávají české firmy v čerpání peněz z tzv. Junckerova balíčku, tedy Evropského fondu pro strategické investice.
Předseda AMSP Karel Havlíček upozornil, že jde o peníze na investice, a ne na provoz. „Malé a střední firmy a živnostníci nemají dnes větší problém získávat provozní úvěry. Ve financování investic je ale situace komplikovanější. Z tohoto pohledu finanční nástroje z EU, které podporují investiční aktivity, dávají smysl,“ uvedl.
Analýza uvádí, že EIB loni vyčlenila pro ČR 977 milionů eur (cca 25,2 miliardy korun), z toho 95 procent bylo určeno pro malé a střední podniky. Předloni EIB poskytla 526 milionů eur. Firmy nejvíce peníze od EIB využívají na záruky nebo zprostředkované úvěry směřující do průmyslu, inovací, služeb a obchodu. Loni tak peníze od EIB využilo 15 tisíc podnikatelů.
Stejně podle analýzy roste obliba Evropského investičního fondu (EIF), kde loni zhruba dvě tisícovky českých podnikatelů vyčerpaly 191 milionů eur (4,9 miliardy korun). V tomto případě jde o investiční projekty s vyšší mírou rizika. Předloni v EIF bylo pro ČR 105 milionů eur.
Za očekáváním podle analýzy zůstává využívání tzv. Junckerova balíčku. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) byl spuštěn v roce 2015 s cílem vytvořit v rámci EU investice za 315 miliard eur. Dosud se zatím v celé EU podařilo díky přímým zdrojům fondu za 58,9 miliardy eur vytvořit investice za 294,2 miliardy eur. Česká republika zatím dokázala od roku 2015 využít 569 milionů eur a vytvořit tak investice za 2,7 miliardy eur. Ve vazbě na HDP zaujímá Česko ve využívání zdrojů EFSI 18. místo. Valnou většinu peněz v ČR využily malé a střední podniky, celkem zatím zhruba 4000 podniků s 60.000 pracovníky.
„Velké investiční projekty se zárukou EFSI zatím v ČR chybí. Sice existují, jsou ale financovány z dotací evropských strukturálních a investičních fondů. Další důvod pro zatím nulový počet velkých investičních projektů v Česku představuje i roztříštěnost investičního prostředí v České republice a problémy spojené s novelou stavebního zákona, která měla přípravu investic zjednodušit a urychlit, či zákonem o veřejných zakázkách,“ uvedla ředitelka české pobočky EIB Hana Nylander-Kaloudová.
Zdroj: https://www.ekonomickymagazin.cz/2018/07/male-a-stredni-podniky-loni-vice-vyuzivaly-evropske-penize/
Číst více12Červenec
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Ivan Lesay je generálním ředitelem společnosti Slovak Investment Holding, dceřiné firmy Slovenské záruční a rozvojové banky (SZRB), která poskytuje finance skrze finanční nástroje v oblasti infrastruktury, energetické účinnosti, nakládání s odpady, sociálního hospodářství a malých a středních podniků. V letech 2015–2017 působil jako státní tajemník ministerstva financí Slovenské republiky.
Rozhovor vznikl u příležitosti konference Central & Eastern European Energy Efficiency Forum v polském Serocku.
Ve srovnání s některými jinými státy EU má Slovensko relativně dobrou zkušenost s využíváním finančních nástrojů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Z čeho to pramení a jaký je vlastně podíl peněz rozdělovaných prostřednictvím finančních nástrojů?
V roce 2013 vydala slovenská vláda rozhodnutí, že prostřednictvím finančních nástrojů se mají rozdělovat 3 % slovenské alokace z ESIF. Hlavním cílem tohoto rozhodnutí bylo využívat unijní fondy efektivněji a také způsobem, který bude bližší tržnímu prostředí. Zároveň šlo o snahu maximalizovat dopad veřejných financí v době fiskálních úspor. Přípravy na realizaci tohoto rozhodnutí byly zahájeny okamžitě, což bylo zásadním faktorem úspěchu, zejména s ohledem na komplikovanost regulačního prostředí EU pro finanční nástroje.
Existují nějaké vážné překážky, které většímu rozvoji finančních nástrojů brání? V příštím víceletém finančním rámci EU (VFR) bude méně prostředků na kohezní politiku a současně bude kladen důraz na používání finančních nástrojů spíše než na dotace. Jak by se kohezní země měly na tuto změnu připravit?
Stále existují oblasti, kde dotace představují smysluplnější druh financování. Je to například výzkum, vzdělávání a další oblasti. Větší využívání finančních nástrojů ale obecně považuji za dobrý nápad. Aby ovšem mohly finanční nástroje kompenzovat snížení přidělených dotací, měl by být zjednodušen evropský legislativní rámec, který se na ně vztahuje – zejména pokud jde o finanční nástroje implementované na národní úrovni. Výzvy v tomto smyslu bohužel Evropská komise zatím nevyslyšela.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Jedním z diskutovaných témat je kombinace finančních nástrojů a dotací. Existují na Slovensku nějaké dobré příklady, kde by tento postup měl smysl?
Existuje řada oblastí, ve kterých by sloučení finančních nástrojů a dotací v rámci jednoho projektu mělo velký smysl, například oblast investic do sociální ekonomiky, ale také energetická účinnost. Legislativa něco takového umožňuje, nicméně výklad příslušných právních předpisů podle Komise tuto možnost nedovoluje. Jedná se o jednu z mnoha oblastí, v nichž by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné.
Právě energetická účinnost je často uváděna jako jedna z dobrých oblastí pro používání finančních nástrojů. Je to vnímáno jako dobrá příležitost i na politické úrovni?
Myslím, že politici už zjistili, že v některých oblastech jsou finanční nástroje vhodnější než dotace a že právě oblast energetické účinnosti je jednou z nich. Zároveň jsou pro tuto investiční oblast stále vyhrazeny dotace a vzhledem k tomu, že Komise ztěžuje používání dotací a finančních nástrojů současně, není vždy možné se vyhnout konkurenci mezi těmito dvěma typy investičních nástrojů.
EU chce i v příští dekádě snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to investice, které lze zmobilizovat díky vhodným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odbornost na všech stranách, zaznělo na konferenci k energetické účinnosti.
Jaké máte zkušenosti s využíváním finančních nástrojů pro investice spojené s energetickou účinností na Slovensku? Které sektory jsou pro to vhodné a co aktuálně chystáte?
V současnosti připravujeme finanční nástroj na podporu energetické účinnosti v obytných budovách. Chystáme také investiční rámec pro rozvoj energetických služeb se zárukou (Energy Performance Contracting, EPC). Jedná se o inovativní nástroj, prostřednictvím kterého soukromé společnosti realizují a financují investice do energetické účinnosti ve veřejných budovách. Tito poskytovatelé energetických služeb – takzvané ESCO firmy – zaručují určitou úroveň úspor energie, díky níž je investice postupně splácena během následujících 10 nebo 20 let. Hlavním principem je to, že projektová rizika zůstávají na straně ESCO firmy, takže pokud například nedojde k dosažení zaručených úspor energie, veřejná budova zaplatí méně nebo vůbec nic.
Věříme, že model EPC má potenciál proměnit energetickou účinnost v téma, které bude mezi politiky a veřejnými orgány ve střední a východní Evropě oblíbené. Jedná se o politický nástroj, pomocí kterého lze podporovat hospodářský růst a zaměstnanost, a to bez využití veřejných prostředků a bez vlivu na státní dluh.
EPC – klíčový rok před námi
Chápu správně, že tuto změnu způsobila nová pravidla Eurostatu o statistickém zpracovávání EPC, která by měla veřejným institucím s renovací budov pomoci?
Ano, hlavním omezením byl státní rozpočet. Maastrichtská kritéria a úsporná opatření způsobila, že veřejné budovy – nebo ti, kdo jsou za ně zodpovědní – se kvůli renovacím museli zadlužovat. To se s novými pravidly Eurostatu změní. Peníze, které byly dříve investovány do renovace veřejných budov, byly zaneseny do státního dluhu, i když šlo o soukromé finance. To bránilo rozvoji trhu. Nová pravidla stanoví, že pokud projektová rizika – jako například nedosažení zaručených úspor – zůstanou na straně soukromé společnosti, nedochází k započítání investice do veřejného dluhu. Je to podobný koncept jako Private Finance Initiative (PFI).
Věřím, že to přinese výraznou pozitivní změnu. Velice to podporujeme a věříme, že tu skutečně vzniká nový trh. Na Slovensku je přibližně 15 000 veřejných budov a většina z nich není v dobrém stavu. Některé z budov již byly renovovány, ale ani tyto renovace někdy nebyly provedeny dobře a kvalitně.
Zmínil jste se, že připravujete investiční rámec pro EPC ve veřejných budovách. Jaké jsou klíčové prvky takového rámce?
Tento proces zahrnuje několik menších legislativních změn, aby bylo zajištěno, že se tyto investice budou zpracovávat mimo vládní rozvahy, dále vytvoření standardizované smlouvy a také vytvoření finančního nástroje na podporu rozvoje tohoto tržního sektoru. Rovněž pro veřejné budovy i ESCO firmy připravujeme podrobnou metodologickou příručku. Nejprve správce budovy pověří energetického auditora nebo poradce, aby budovu prověřil a určil, jaká je potenciální úspora energie. Poté auditor připraví veřejnou zakázku. Vítězná ESCO firma pak připraví projektovou dokumentaci a realizuje samotnou renovaci. Pokud je vše provedeno správně, nemůže se teoreticky nikde stát chyba a věříme, že tomu tak i bude. Chceme, aby bylo regulační prostředí připraveno do konce letošního roku, a následně očekáváme, že slovenský trh bude mít hodnotu 2 miliardy eur.
Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.
Existují nějaké finanční nástroje, které by mohly zmírnit zbytková rizika?
Ještě ne, protože trh se teprve vytváří. Musíme ještě zjistit, co trh a ESCO firmy nejvíce potřebují. Můžeme poskytnout záruky komerčním bankám, aby mohly následně poskytovat půjčky ESCO firmám. Jsme v kontaktu se zahraničními investičními fondy, které by mohly projevit zájem o větší projekty, které by zahrnovaly větší počet budov – bylo by to něco ve stylu partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership, PPP). V tomto případě by mohlo být užitečné mezaninové financování. Některé ESCO společnosti mohou dokonce potřebovat i kapitálové financování. Takže existuje několik možností, se kterými v současnosti pracujeme.
Další důležitou součástí je tzv. faktoring. Jakmile ESCO firma provede renovaci, nechce už aktiva uchovávat ve svých účetních rozvahách, a použije tak model faktoringu k prodeji tohoto majetku bankám a uvolnění nových peněz na další nové projekty. Nejedná se tedy pouze o financování ESCO firem, aby mohly provádět rekonstrukce, ale také o nákup aktiv od těchto společností, aby je nemusely uchovávat ve svých účetních rozvahách. Jinak by totiž potřebovaly příliš velký kapitál.
Zdroj: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/ivan-lesay-pro-financni-nastroje-budeme-v-pristim-viceletem-financnim-ramci-potrebovat-jednodussi-pravidla/
Číst více27Červen
Evropa chce i v příštím desetiletí snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to značné investice, které je možné zmobilizovat díky vhodně zvoleným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odborné znalosti na všech stranách, zaznělo na konferenci věnované energetické účinnosti.
V evropských fondech, které podporují rozvoj chudších regionů, by mělo mít Česko v příštím sedmiletém finančním rámci vyčleněno asi o 24 % méně peněz než v letech 2014–2020. Podobně na tom budou v letech 2021–2027 podle návrhu Evropské komise i ostatní země Visegrádské čtyřky.
Důvodem je jednak celkové snížení částky, kterou chce evropská exekutiva na takzvanou politiku soudržnosti vydělit. EU totiž musí více peněz nasměrovat do dalších oblastí, jako je ochrana hranic a zvládání migrace. Země Visegrádu také postupně bohatnou, takže už z evropských fondů potřebují menší podporu.
Na konečném nastavení dlouhodobého rozpočtu EU se ještě budou muset jednomyslně shodnout všechny členské země a schválit ho bude muset také Evropský parlament. Už teď je ale jasné, že se do budoucna leccos změní.
Veřejné peníze nestačí
Vedle snižování rozdílů mezi různě bohatými částmi Evropy má kohezní politika pomáhat také s naplňováním celoevropských cílů v oblastech udržitelného rozvoje, ochrany klimatu, digitalizace nebo sociální politiky.
Dlouhodobě ovšem sílí přesvědčení, že v řadě oblastí by bylo lepší ustoupit od přímých dotací a veřejné peníze do větší míry využívat k povzbuzení soukromých investic. S ubýváním peněz na kohezní politiku to bude čím dál důležitější.
Příkladem může být snaha o snižování spotřeby energie, která patří mezi základní kameny evropské energetické politiky a je jednou z oblastí, kam jsou nasměrovány veřejné peníze.
V aktuálním období je v rámci politiky soudržnosti pro celou EU na investice do energetické účinnosti alokováno 18 miliard eur, tedy asi 460 miliard korun. Samotné Česko má v operačních programech Životní prostředí, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Praha – pól růstu ČR a Integrovaném regionální operačním programu v letech 2014–2020 k dispozici 60 miliard korun.
I v příštím rozpočtovém období bude energetická účinnost patřit mezi priority EU jako součást přechodu k zelené a nízkouhlíkové ekonomice, což je oblast, na kterou by měly země jako Česko vyčlenit minimálně 30 % z peněz, které v rámci politiky soudržnosti dostávají.
Končící bulharské předsednictví v Radě EU a vyjednavači Evropského parlamentu se minulý týden dohodli na cíli pro energetické úspory do roku 2030. EU by podle nich měla do konce příští dekády snížit svou spotřebu energie o 32,5 % oproti předpokládané spotřebě, se kterou počítá scénář vypočítaný v roce 2007.
Každý stát včetně Česka by se měl v příštím desetiletí také postarat o to, aby každý rok zvýšil své úspory energie o 0,8 %.
„K naplnění těchto cílů nám nebudou stačit peníze z evropských fondů nebo národních rozpočtů. Potřebujeme další zdroje financování,“ myslí si náměstkyně bulharského ministra pro regionální rozvoj Malina Kroumovová, která v polovině června vystoupila na konferenci Central & Eastern European Energy Efficiency Forum v polském Serocku.
„Budeme muset programy pro investice do energetické účinnosti připravovat trochu odlišným způsobem než v tomto období a snažit se odblokovat soukromé peníze,“ přidává se také náměstek českého ministra životního prostředí Jan Kříž.
Nástup finančních nástrojů
Z těchto důvodů se větší pozornost začíná upínat k nástrojům zvýhodněného financování, jako jsou výhodné půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy. Díky takovým nástrojům je možné veřejné peníze využít právě k přilákání soukromých investic.
„Dobrým nástrojem jsou například záruční fondy, které mohou mobilizovat soukromé peníze skrze půjčky od komerčních bank. Finanční páka přitom může dosahovat až poměru 1 ku 20,“ uvedla na konferenci odbornice na financování energetických úspor Anikó Dobi-Rózsová z maďarské konzultační společnosti Global and Environmental Social Business.
„Peníze k dispozici budou. Důležité ale bude mít plán, jak je chytře využít. Na to je potřeba se dobře připravit,“ upozornil během debaty Przemysław Kalinka z generálního ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku.
Komise využívání finančních nástrojů podporuje a podle Kalinky chce pro příští rozpočtové období zjednodušit pravidla, která se jich týkají. Mělo by být například jednodušší kombinovat dotace a finanční nástroje a zjednodušit by se mělo také vykazování.
Maďarská expertka Dobi-Rózsová ovšem zdůraznila, že samotné vytvoření finančních nástrojů nestačí. Je také nutné, aby měli lidé a podniky o jejich využívání zájem.
Podle její zkušenosti v tom mohou sehrát užitečnou roli například malé konzultační firmy, které pracují s potenciálními žadateli a vysvětlují jim, jak si zažádat o výhodnou půjčku. Zároveň jsou schopné projekty prezentovat komerčním bankám a přesvědčit je, aby do nich vložily peníze.
Tyto malé specializované firmy tak mohou pomoci překonat počáteční problémy v případech, kdy se banky musí s financováním investic do energetické účinnosti blíže seznámit.
Správné zacílení je klíčové
Odborná znalost problematiky je ostatně potřebná u všech partnerů, kteří se do systému finančních nástrojů zapojí, jak také zdůraznila polská expertka na financování energetické účinnosti Katarzyna Dziamara-Rzucidłová.
Na dostatečnou poptávku je podle ní potřeba myslet ještě před samotným vytvářením finančního nástroje. „Je nutné vždy správně pochopit, s jakým trhem pracujeme. Pokud trh není na naše řešení připraven, nebudou se nástroje využívat a programy selžou,“ upozornila.
Opatření je podle ní potřeba přesně cílit na konkrétní sektor v daném regionu nebo zemi. „Příjemci finanční pomoci musí v programu najít charakteristiky, které jim odpovídají,“ řekla. Zásadní roli proto podle ní hraje předběžné posouzení, které ukáže situaci na trhu a správně definuje oblasti, ve kterých trh selhává.
„Teprve pak je možné zvolit vhodnou kombinaci nástrojů. O trhu je potřeba přemýšlet lineárně. Klíčovou otázkou není, zda využívat dotace či finanční nástroje, ale jak vypadá trh. Podle vyspělosti trhu je totiž nutné tato opatření vhodně kombinovat,“ tvrdí Dziamara-Rzucidłová.
„Produkty musí být připraveny na míru jednotlivým typům budov a jejich vlastníkům. Jiné možnosti komerčního financování a potřeby zvýhodněného státního financování mají vlastníci rodinných domů a jiné města spravující desítky budov,“ dodává ředitel české aliance Šance pro budovy Petr Holub.
Příprava finančních nástrojů si proto žádá potřebný čas. „Předběžné posouzení a příprava může zabrat od tří měsíců do jednoho roku. Pokud se v dané oblasti s finančními nástroji začíná, nemůže to být typicky méně než devět měsíců,“ řekla Dziamara-Rzucidłová.
Během přípravy je podle ní potřeba počítat i s tím, že v některých oblastech je nutné nejprve zvýšit informovanost o přínosech energetických úspor a o tom, že je zvýhodněné financování k dispozici.
„Energeticky úsporné renovace jsou ekonomicky výhodné i pro vlastníky budov. Zvýhodněné financování proto musí být doplněno informační kampaní, která vyzdvihne konkrétní možnosti a přínosy pro vlastníky budov tak, aby byly renovace realizovány z jejich vnitřního zájmu,“ říká také Holub.
Zdroj: https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/nastroje-pro-zvyhodnene-financovani-energetickych-uspor-si-zadaji-cas-na-pripravu/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=3f_1cmJ6E0EBE1VydZVud_IKEPiVroMDEJTc4I04
Číst více07Červen
V EU se stále málo investuje. Zvlášť velký problém je to v případě výzkumu a inovací, protože to může mít negativní dopad na konkurenceschopnost Unie. Komise chce investice nakopnout i s pomocí evropského rozpočtu.
Evropská komise dnes navrhla vytvoření programu InvestEU na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě. Program by měl v rozpočtovém období 2021 až 2027 přinést dodatečné investice v objemu přes 650 miliard eur (16,7 bilionu Kč), především ze soukromého sektoru. Komise předložila i další rozpočtové návrhy, například v oblasti infrastruktury, digitalizace či vesmíru.
Program InvestEU má spojit pod jednu střechu různé finanční nástroje EU na podporu investic. Financování investičních projektů by tak mělo být jednodušší, efektivnější a pružnější.
Komise uvedla, že chce novým programem rozšířit úspěšný model investičního plánu pro Evropu, takzvaného Junckerova plánu, který byl zahájen v listopadu 2014. Předseda Komise Jean-Claude Juncker upozornil, že tento plán již aktivoval téměř 290 miliard eur ve formě investic a poskytl finanční prostředky pro 635 000 malých podniků.
Vesmír a digitalizace hrají prim
Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 miliardy eur (téměř 390 miliard Kč). To umožní poskytnout z rozpočtu EU záruky ve výši 38 miliard eur, které se využijí na podporu strategicky důležitých projektů po celé EU. Komise předpokládá, že spojení těchto veřejných prostředků se soukromým kapitálem přinese dodatečné investice přes 650 miliard eur.
Komise upozornila, že investiční podmínky v EU se od zahájení Junckerova plánu zlepšily, mimo jiné díky strukturálním reformám v jednotlivých členských zemích a příznivější hospodářské situaci. Dodala však, že v Evropě stále existuje značný nedostatek investic. Poukázala například na nedostatečné investice do výzkumu a inovací, které mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost EU.
Komise dnes rovněž oznámila, že navrhuje v letech 2021 až 2027 v rámci rozpočtu EU vynaložit 42,3 miliardy eur (více než bilion Kč) na podporu investic do infrastruktury. To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.
Komise také navrhuje investovat 9,2 miliardy eur (236 miliard Kč) do digitalizace, například rozvoje superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a elektronické veřejné správy.
Dalších 16 miliard eur pak chce Komise investovat do vesmírných programů. Peníze by měly směřovat do tří základních oblastí – družicových navigačních systémů, programu pozorování Země a rozvoje nových bezpečnostních projektů k ochraně před riziky spojenými s vesmírem.
Zdroj: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-v-eu-vybudit-investice-duraz-dava-na-vyzkum-a-inovace/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=0aGlPXl7H1EBxMm8COH3zpwgGRjegjoGwcAx0ZOw
Číst více01Červen
Unijní fondy se po roce 2020 sníží, budou sledovat nové cíle a řídit by se měly jednoduššími pravidly. Česko má získat o čtvrtinu méně peněz
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Na politiku koheze bude v budoucím rozpočtu vyčleněno 373 miliard eur, které mají jít na inovace, podporu malých firem, digitální technologie, modernizaci průmyslu nebo oběhové hospodářství. Měla by se snížit jejich administrativa. Budou se přidělovat podle sociální, ekonomické i environmentální situace regionů. Europoslanci sice kritizují nižší závazky rozpočtu EU, ale oceňují propojenost fondů se zásadami právního státu. ČR by měla z unijní kasy na kohezní politiku získat 17,8 miliard eur.
O návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který na začátku května předložila Evropská komise (EK), dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku debatovali poslanci Evropského parlamentu.
Zatímco Komise, kterou zastupoval eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, trvá na závazcích zhruba 1,1 procenta hrubého národního důchodu (HND), europoslanci by chtěli, aby závazky dosáhly 1,3 procenta. Řada z nich kritizovala také plánované škrty v politice soudržnosti, ocenili ale snahu o propojení unijních fondů s dodržováním zásad právního státu.
Fondy jsou úspěšné, ale ne bezedné
Komisař Oettinger v úvodu rozpravy přiznal, že je mu jasné, že se návrhem rozpočtu nemůže zavděčit všem. Pro některé jsou podle něj škrty příliš malé, pro jiné zase příliš velké.
Škrty v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky ale Oettinger označil za potřebné i spravedlivé.
„Kohezní politika dokázala, že je úspěšná,“ řekl eurokomisař. Poukázal na některé země střední a východní Evropy, které podle něj díky kohezním fondům zvýšily svou konkurenceschopnost i hospodářský výkon, a v dalším období tak už podle něj nebudou potřebovat tolik peněz z kohezních fondů jako v minulosti.
Europoslance Oettinger vyzval, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie ukázali, že je EU akceschopná, a přispěli k přijetí návrhu. Takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z EU, vnesl do plánování finančního rámce na roky 2021 až 2027 náročné úkoly.
Návrh budoucího rozpočtu zvyšuje členské příspěvky a snižuje fondy
Evropská komise 2. května navrhla na léta 2021 až 2027, tedy na období po brexitu, rozpočet 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v závazcích, což je asi 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.
Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu má podle Komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na „nové výzvy“ jako je bezpečnost či migrační problematika.
Plán, který počítá s vyššími příspěvky 27 států, mírně ubírá ve strukturálních fondech a v zemědělské politice, které dnes představují 70 % výdajů rozpočtu. Přidává ale peníze právě do oblastí jako je bezpečnost, obrana či řešení migrační problematiky. Komise chce také možnost přístupu k evropským penězům spojit s kvalitou právního státu v přijímajících zemích.
Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech bude Evropská komise podle Oettingera představovat postupně do 14. června. Dnes začala s nejvíce kritizovanou kapitolou kohezní politiky.
Jak bude vypadat budoucí kohezní politika?
Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu Unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu Kč) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru EK určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.
Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství se členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.
Místopředseda Komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainendnes novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty.
„V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu,“ upozornil.
Jiná pravidla pro čerpání unijních fondů
Základem pro přidělování peněz z fondů soudržnosti bude dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrne také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle Komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci jednotlivých regionů.
Návrh Komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou „záchrannou sítí“, která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům. Směrem dolů je to snížení nejvíce o 24 procent proti stávajícímu finančnímu období, polepšit si proti nynější podobě fondů země podle návrhu budou moci nejvíce o osm procent.
Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnanost třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Polsko však zůstane největším příjemcem. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko.
Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová dnes před novináři odmítla tento přesun interpretovat jako snahu Komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv.
„Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla,“ poznamenala.
Řada poslanců návrh Komise dnes kritizovala.
Zástupce nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany například trval na tom, aby se dál jednalo o parlamentním návrhu, který počítá se závazky 1,3 procenta HND.
Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) kritizoval především podle něj nespravedlivé krácení kohezních fondů pro země východní části Unie.
Liberálové z frakce ALDE by rádi přidali peníze například na program Erasmus+, ale i na ochranu společné hranice EU.
Niedermayer: Je úspěch kohezní politiky, pokud země – i za přispění kohezní politiky – zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní.
Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09), místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, v rozhovoru s ČTK uvedl, že plán Komise snížit dotace z kohezních fondů regionům, kterým se lépe daří, považuje za logický.
„Je úspěch kohezní politiky, pokud ty země – i za přispění kohezní politiky – zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní,“ řekl a dodal, že by se čistým plátcům jen těžko zdůvodňovalo, „aby za těchto okolností posílaly svoje miliony eur zemím, kterým se ekonomicky daří lépe“.
Přivítal by nicméně, kdyby Evropská komise regionům, kterým se daří, dotace z fondu soudržnosti nebrala zcela, jen jejich přísun utlumila.
„I když ty peníze klesnou, tak stále přínos pro ekonomiku může být úplně zásadní,“ dodal.
Za milník dnes označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.
Jak si povede do budoucna Česko?
Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018.
Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ Komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších regionů, obdrží ale asi o čtvrtinu méně než ve stávajícím finančním období. V tom je pro ni vyčleněno bezmála 24 miliard eur.
Dnes oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci ČR a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.
Pět základních cílů dnes Evropskou komisí představené nové podoby politiky soudržnosti po roce 2020:
1) inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků;
2) zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu;
3) propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím;
4) sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči;
5) Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.
Zdroj:http://api.traq.li/story/viewall3/22082/77669407:113479006,113684321,113679722,113503569?sig=01c5a45aae83e8442c79e473a815d36edc327e515eba46724464485df958b8cf&order=0
Číst více15Květen
Ministerstvo dopravy vyhlásilo soutěž na dostavbu chybějících 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru. V pondělí to uvedlo v tiskové zprávě. Jde o první projekt dálnice financovaný z privátních peněz, takzvaný PPP projekt. Soukromá společnost následně bude 25 let zajišťovat provoz a údržbu nové dálnice.
Ministerstvo dopravy vyhlásilo soutěž na dostavbu chybějících 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem.
Dostavba D4 začne nejdříve za dva roky. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravovat na jiné modely financování, jako je právě PPP,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
Dodal, že do budoucna by stát mohl formou PPP projektu stavět i další úseky dálnic. Podmínkou podle něj je, že půjde o ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km s platným územním rozhodnutím. „V úvahu přichází například D35 nebo D6,” dodal Ťok.
Zájemci mohou podávat žádosti o účast do 2. července. Následně proběhne vyhodnocení a omezení počtu účastníků na čtyři uchazeče na základě počtu obdobných realizovaných PPP projektů. „Čtyři konsorcia s nejvíce referenčními PPP projekty budou následně vybrána k dalšímu jednání se zadavatelem v soutěžním dialogu,” doplnilo ministerstvo.
Ministerstvo předpokládá, že za stavbu dálnice a její provoz zaplatí vítězi kolem 25 miliard korun. „Vítězný uchazeč dálnici nejen dostaví, bude zároveň hlídat kvalitu odvedené práce a 25 let zajišťovat i její provoz a údržbu, předávat dálnici státu musí v bezvadném stavu,“ uvedl Ťok.
Původní podmínky byly diskriminační
Vláda schválila záměr ministerstva dostavět zbývající část D4 pomocí PPP v lednu 2016. Ministerstvo dopravy uzavřelo v následujícím roce smlouvu se sdružením společností White&Case, Česká spořitelna a Obermeyer Helika, které státu pomáhají s přípravou projektu a výběrem koncesionáře.
Ministerstvo dopravy muselo zadání soutěže původně přepracovávat, aby vyhovělo výtkám Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na jejichž základě bylo původní řízení zrušeno. ÚOHS ministerstvu vyčetl požadavek, aby firmy doložily účast na podobném PPP projektu.
Podle úřadu byl takový požadavek diskriminační pro tuzemské firmy, neboť se podobný projekt v Česku dosud neuskutečnil.
Při prvním pokusu uzavřena nevýhodná smlouva
První pokus o využití modelu PPP v Česku však před lety nevyšel. Vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 2002 rozhodla, že tehdejší dálnici D47 (dnes D1 v úseku Lipník nad Bečvou–Ostrava–Bohumín) vybuduje izraelská firma Housing & Construction formou PPP projektu.
Uzavřená smlouva za 125 miliard korun však byla pro stát krajně nevýhodná a následující vláda Vladimíra Špidly ji v březnu 2003 musela vypovědět.
O levnější vybudování D47 se pak jako investor postaralo Ředitelství silnic a dálnic. Úsek nakonec stál 60 miliard korun. Stát však musel Izraelce za zrušení smlouvy odškodnit částkou 600 miliónů korun.
Zdroj obr.: Mapy.cz
Zdroj článek: https://www.novinky.cz/ekonomika/471936-stat-vypsal-soutez-na-dostavbu-useku-d4-za-soukrome-penize.html
Číst více10Květen
Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.
Česko má dobré možnosti prosadit své zájmy v rozpočtu EU pro programové období 2021 až 2027. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes uvedla eurokomisařka Věra Jourová.
Návrh rozpočtu, který Komise předložila 2. května, považuje za rozumně vybalancovaný. Unie chce podle ní více financovat oblast bezpečnosti nebo například programy na rozvoj digitalizace.
„Vyjednání dobrých možností pro Českou republiku vidím jako velmi reálné. Kdybych tvrdila opak, tak bych tím podkopala českou vyjednávací pozici. Myslím, že čeští vyjednávači budou muset napřít síly. Předpokládá to i spojení sil s dalšími státy, které mají společné zájmy,“ řekla Jourová.
Podle ní teď Brusel projednává rozdělení peněz v rámci kohezní politiky (politiky soudržnosti) a zemědělské politiky. „Kohezní politiku budeme jako Komise navrhovat 29. května a zemědělskou politiku 1. června,“ upřesnila komisařka.
Návrh rozpočtu je spravedlivý
Jourová považuje rozpočet s ohledem na odchod Velké Británie jako jednoho z největších přispěvatelů za rozumně vybalancovaný.
„V tom rozpočtu jde zhruba třetina peněz na kohezi, třetina na zemědělství a třetina na ostatní věci, kde vidíme i priority, po kterých volají čeští občané. To znamená, aby Evropa více financovala oblast bezpečnosti, obrany, budeme navyšovat rozpočet pro program Erasmus, který je velice dobře využívaný českými studenty,“ dodala Jourová.
Jak dále uvedla, budou se také navyšovat peníze na programy na rozvoj digitalizace, umělé inteligence a do aplikovaného výzkumu.
„To jsou všechno šance pro Českou republiku, jak tyto peníze využívat. Nezdá se mi úplně správné dívat se na výhodnost evropského rozpočtu jenom z pozice toho, kolik jde na zemědělskou politiku a kolik jde na kohezi. Myslím, že tam jsou i daleko zajímavější šance pro další členský stát zajímat se o ty peníze, které zůstávají přímo v bruselské pokladně k rozdělení do států,“ podotkla Jourová.
Rozpočet po roce 2020 bude odpovídat na nové úkoly
Evropská komise navrhla začátkem května dlouhodobý rozpočet Evropské unie na léta 2021 až 2027. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle Komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Rozpočet má být podle Komise odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.
Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU Komise rovněž navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.
V prostředcích na platby návrh Komise počítá s částkou 1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč), v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta HND, plyne z informací Komise. V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.
V programovém období 2014 až 2020 může Česká republika čerpat z evropských fondů 23,9 miliardy eur (asi 600 miliard korun).
Obr. zdroj: jourova_EK_wiki [© Commons.Wikimedia.org/EU2016 NL]
Článek: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/navrh-budouciho-rozpoctu-eu-odrazi-priority-ceska-zduraznuje-komisarka-jourova/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098
Číst více03Květen
Brusel chce, aby Evropská unie dala mnohem více peněz na zvládnutí migrace než dosud. Evropská komise navrhla nový sedmiletý rozpočet EU, v rámci něhož má jít na boj s migrací a na ochranu hranic zhruba 35 miliard eur, tedy skoro 900 miliard korun. To je 2,5krát větší částka, než s jakou na tyto oblasti počítal současný evropský rozpočet.
Součástí návrhu na rozpočet pro léta 2021 až 2027 tak je například výrazné posílení Evropské pohraniční stráže. Ta má pomáhat s ochranou vnějších hranic schengenského prostoru, kudy do EU přicházejí žadatelé o azyl.
„Chceme víc investovat do oblastí, kde žádná země EU nemůže jednat osamoceně nebo kde je efektivnější, abychom konali společně,“ prohlásil eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger.
Zvýšení výdajů na zvládání migrace je jednou z věcí, kterou požadovalo Česko. „Podle nás je to vítězství Česka,“ tvrdí zdroj z Evropské komise, který nechtěl být jmenován. Poukazuje i na to, že vedle migrace chce komise výrazně zvýšit výdaje i na jiné české priority, jako je obrana a bezpečnost, nebo program studentských výměn Erasmus. Víc peněz má jít například i na vědu a výzkum.
Česko se naopak musí připravit na to, že z evropského rozpočtu dostane méně peněz v rámci dotací pro chudší země a regiony. Jejich podpora až dosud tvořila zhruba třetinu celého evropského rozpočtu. Komise ale navrhla, aby se objem těchto dotací snížil zhruba o pět procent. Dotací tak nejspíš bude méně, a navíc se v jejich rámci sníží i podíl, na který bude mít nárok Česko. „Česko poskočilo kupředu, bohatne. Je to podobný příběh, jako dříve u Irska nebo Španělska,“ řekl HN zmiňovaný zdroj z Evropské komise.
Dotace Brusel až dosud zemím rozděloval především podle jejich ekonomického výkonu. Nově ale mají přibýt další kritéria – například nezaměstnanost mladých lidí nebo to, jak velkou zátěž pro danou zemi představují uprchlíci, kteří na jejím území požádali o azyl.
To znamená, že část prostředků se od států střední a východní Evropy přesune na jih, do zemí, jako jsou Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko. České regiony jsou navíc už nyní bohatší než nejchudší oblasti Itálie či Španělska. Dominantní část podpory ale i dál půjde do bývalých komunistických zemí.
Z evropských dotací může Česko v současném rozpočtu, který platí do roku 2020, získat necelých 24 miliard eur, tedy přes 600 miliard korun. Další miliardy plynou do zemědělství. Jak velké budou dotace po roce 2020, zatím není jasné, komise to má navrhnout až koncem května.
Jisté je, že Česko z evropského rozpočtu i nadále výrazně víc peněz získá, než do něj zaplatí. Od vstupu do EU v roce 2004 tento rozdíl činí zhruba 700 miliard korun ve prospěch Česka.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) opakovaně prohlašoval, že mu pokles dotací nevadí. Důležitější podle něj je, aby Česko mělo větší možnost než dnes, aby si samo určilo, na jaké oblasti podporu využije. To, jestli se mu toto přání splní, komise rovněž zveřejní až koncem tohoto měsíce.
Kromě dotací chudším zemím chce komise šetřit i na společné zemědělské politice, která nyní představuje skoro 40 procent rozpočtu. Škrty v ní mají být podobné jako v dotacích pro méně rozvinuté státy.
Brusel dlouho prosazuje zastropování dotací pro velké zemědělské podniky. Chce tedy, aby bylo dotace možné čerpat jen do určité výměry farmy a nad tuto hranici by už její majitel nedostal nic. Díky tomu by už nemělo tolik evropských peněz plynout k velkým hospodářstvím, jako jsou například farmy britské královské rodiny.
Česko to ale odmítá, protože kvůli dědictví komunistického zemědělství je řada jeho farem v evropském porovnání velmi velká, a o peníze by tak přišly. Komise podle jejích úředníků nakonec začátkem června navrhne, aby velké farmy skutečně o část peněz přišly, ale každý členský stát bude moci tyto peníze přesunout k menším zemědělským podnikům. Česko by tak nepřišlo o nic z dotací určených pro jeho zemědělce, muselo by ale jejich část přesměrovat od velkých k těm menším farmářům.
Brusel navrhuje, aby se celková velikost evropského rozpočtu mírně zvýšila, a to zhruba na 1,25 bilionu eur na sedm let, včetně započítání inflace. To je 1,11 procenta ekonomického výkonu států unie. Současný sedmiletý rozpočet představuje zhruba jedno procento hospodářského výkonu EU.
Rozpočet má být větší i přes to, že členem EU už nebude Velká Británie, jeden z hlavních plátců do společné evropské kasy. Komise chce tento výpadek zacelit škrty ve výdajích, jako jsou dotace, ale zároveň požaduje, aby členové EU svůj příspěvek do rozpočtu zvýšili. Česká vláda se tomu nebrání.
Návrh komise na nový rozpočet začne platit, jen když ho jednomyslně podpoří všechny země EU a následně schválí i Evropský parlament. Česko tak má právo veta.
Evropská komise také navrhla, aby mohly peníze z evropského rozpočtu dostávat jen ty státy, které dodržují vládu práva. Formálně je to hrozba pro všechny země, v praxi jde ale o Polsko a Maďarsko, jejichž vlády podle kritiků omezují nezávislost soudnictví. Brusel argumentuje tím, že funkční soudy jsou podmínkou pro to, aby daná země evropské peníze využívala skutečně podle pravidel a byla schopná stíhat případné podvody nebo nesrovnalosti. „S penězi daňových poplatníků musíme nakládat zodpovědně,“ obhajuje návrh předseda komise Jean-Claude Juncker.
Premiér Babiš už dříve prohlásil, že s takovou podmínkou pro využívání evropských peněz nemá problém a jménem Česka ji podpoří.
Komise v návrhu rozpočtu vychází vstříc taky snahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o posílení eurozóny, i když v mnohem menší míře, než Macron původně požadoval. Brusel tak navrhl vznik zvláštního fondu, který by poskytoval levné půjčky těm zemím eurozóny, jež by zasáhla náhlá ekonomická krize. Půjčky by mohly využít na to, aby nemusely škrtat své investiční výdaje, což státy zasažené recesí často musí dělat kvůli poklesu rozpočtových příjmů. Omezení investic přitom propad ekonomiky jen dál prohlubuje.
V novém fondu by podle komise mělo být k dispozici 30 miliard eur na sedm let.
Obr. zdroj: Brusel v novém rozpočtu přidává miliardy na boj s migrací a na ochranu hranic – Ilustrační foto.
autor: Frontex 2015
Článek: https://zahranicni.ihned.cz/c1-66126810-brusel-chce-vyrazne-navysit-vydaje-na-boj-s-migraci-a-ochranu-hranic-prida-stovky-miliard-penize-usetri-na-dotacich-pro-chudsi-zeme-jako-je-cesko?utm_source=ihned&utm_medium=otvirak&utm_content=id-66126810
Číst více06Duben
Meeting the deadline for its completion in 2020 is questionable.
The concessionaire company Zero Bypass Limited has not yet confirmed whether it will manage to build the 60-km ring road around Bratislava by the agreed-upon deadline of 2020. Due to delayed preparations and permissions, its construction has not yet started even though it is almost two years after the concessionaire agreement was signed in May 2016 and one and a half years since the ceremonial tapping of the foundation stone in October 2016.
Zero Bypass explained that construction work may only start in full when it obtains all the adjusted construction permissions reflecting the technical and project solutions submitted in the tender for the work and on whose basis it won the order.
“One should realise that the tender to build the Bratislava ring road enabled all participating consortiums to offer alternative solutions, which we also did,” wrote Zero Bypass, as cited by the SITA newswire. “This enabled us to make a competitive offer with a positive impact on all taxpayers.”
The concessionaire claims that at this moment it is not able to respond to the delay of the project.
“We would like to stress that we have started work in localities in which valid construction permits enabled us some partial permission at least,” the consortium wrote. “We believe that positive efforts and the approach of all participants will enable us to speed up the process and to start construction works on all stretches.”
Zero Bypass has optimised and adjusted the technical solutions for the project to achieve an ideal ratio between the quality and cost needed for the construction. It claims that the quality will not be lowered and will be in full harmony with the valid norms and requirements of the concessionaire agreement.
The Slovak Transport Ministry has repeatedly called on the concessionaire to start the construction of the ring road. It claims that the concessionaire had to take into account the time needed for changes in the permissions when submitting its offer and when signing the concessionaire agreement.
Bratislava ring road
The Bratislava ring road will consist of stretches of the D4 highway and the R7 dual carriageway totalling 60 kilometres and will be actually the first part of a complete ring road. The D4/R7 stretch will make it easier for people from villages around the capital to commute to Bratislava, unburdening traffic especially on the I/63 first-class road leading via Rovinka and Dunajská Lužná towards Šamorín.
It was a consortium led by the Spanish firm Cintra, which won the tender to design, build and operate the ring road as a public private partnership project (PPP project).
Based on the contract, the entire D4/R7 project is to be completed in October 2020 but cars are expected to be able to travel on the R7 dual carriageway as early as April 2020.
After the ring road is complete, the state will pay the concessionaire annual instalments of €52.8 million over 30 years of operating the road. Afterwards the roads will then be transferred into state ownership. After 30 years and with inflation taken into account the ring road will cost the state around €1.76 billion.
Construction of the D4/R7 ring road will limit also cyclists.(Source: Sme)
Zdroj: https://spectator.sme.sk/c/20796926/construction-of-bratislava-ring-road-has-still-not-fully-started.html
Číst více
